O projektu

O projektu

Česká a československá sociální demokracie je díky sto čtyřiceti letům své oficiální existence ve veřejném prostoru takřka všudypřítomná. Památkami na její činnost a politické úspěchy jsou nejen budovy, ve kterých sídlila strana a jí blízké instituce. Stopami po existenci sociální demokracie jsou pamětní desky, náhrobky, ulice, jako místa velkých demonstrací za všeobecné volební právo nebo slavnostních sjezdů, jako byl ten na jaře 1938. Svědectví o životě a práci sociálních demokratů dávají oficiální sjezdové a výroční zprávy, psané dějiny sociálně demokratických podniků a organizací i – po hříchu výjimečně – samostatné psané dějiny strany.

Cílem webu Lidové domy.cz není vyprávět historii sociální demokracie. Vytkli jsme si cíl mnohem významnější. Připomenout, kde všude se bylo možné se sociální demokracií potkat během sto čtyřicet let její existence. Vsunout do obecného povědomí myšlenku, že tento hospodský sál mohl být místem politických schůzí, setkání dělnických sborů nebo místem cvičení Dělnické tělovýchovné jednoty. Že v tomto domě mohl bydlet významný sociálně demokratický redaktor nebo politička. A že i na okresním hřbitově v pohraniční lze nalézt náhrobky meziválečných politiků i obětí bojů s hitlerovci na konci třicátých let.

Příležitost zapojit se do práce na webu Lidové domy.cz má každý. Stačí se rozhlédnout kolem sebe, zalistovat starými novinami, zeptat se na historie[o]masarykovaakademie.cz, kde byste nejspíše měli pátrat a poslat fotky místa spojeného s dějinami sociální demokracie s krátkým popiskem. Případně se během procházky po některém městě můžete sami podívat, kde všude lze na stopy organizovaného dělnického a sociálně demokratického hnutí narazit.

Dělnické protesty už ve čtyřicátých letech devatenáctého století otřásaly dnešním pražským Smíchovem stejně jako továrnami na Mladoboleslavsku. Přípravy na založení sociálně demokratické strany se v pražských hostincích konaly ještě před památným rokem 1878. Břevnovský hostinec U Kaštanu bude jako místo založení sociálně demokratické strany v českých zemích znát většina z vás.

Sociální demokraté byli co do struktury nejvýznamnější stranou první republiky. Připomínat si můžeme se stranou spojená odborová sdružení, zejména Odborové sdružení československé, nakladatelství, jakým bylo Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství, banku, pojišťovnu, redakce časopisů a novin, z nichž nejvýznamnější bylo Právo lidu. Sídla všech těchto institucí po celé republice přirozeně také patří do mapy památek spojených se sociálně demokratickým hnutím.

Málokdo ví, že v areálu Lidového domu v pražské Hybernské ulici byla v letech první republiky i samostatná elektrárna nebo že se do soutěže na přestavbu Lidového domu na „Palác práce“ v roce 1914 hlásili i architekti Josef Gočár a Jan Kotěra. Jen dějiny samotného pražského Lidového domu a jeho předchůdců by vydaly na objemnou knihu. A to v Praze, v ulici v Nekázance, byl i sekretariát Německé sociálně demokratické strany v Československu (DSAP) a ve třicátých letech na rohu Křižíkovy ulice a pražského Karlínského náměstí i sekretariát exilové Sociálně demokratické strany Německa (SOPADE).

Sociální demokraté byli nejen hybateli říjnového převratu v roce 1918 a vyhlášení samostatnosti Československé republiky, čehož je památkou pražský Obecní dům. Byli i klíčovými představiteli prvorepublikové politiky a do poslední chvíle obránci zdejší meziválečné demokracie, a to jak v podobě Československé sociálně demokratické strany dělnické, tak menšinové Německé sociálně demokratické strany dělnické v Československu. Památkou budiž jen Lidový dům v Chebu (náměstí Baltazara Neumanna 1), o který sudetoněmečtí sociální demokraté s nacisty bojovali v roce 1938 se zbraněmi v rukou.

Lidé spojení se sociální demokracií byli i hlavami občanského protihitlerovského odboje za druhé světové války a pamatuje na to řada památníků, z nichž ten nejvýznamnější v pražské ulici Anny Letenské připomíná činnost Petičního výboru věrni zůstaneme a jeho politický program Za svobodu. Do nové Československé republiky.

Sociální demokraté byli vězněni nacisty i komunisty, byli v řadě případů prvním terčem komunistické represe, protože byli nejvýznamnějším protivníkem komunistické strany. Pamatují na to pamětní desky i náhrobky těch, kdo nepřežili.

Sociální demokraté byli také prvními, kdo začal obnovovat politickou soutěž v Československé republice po listopadu 1989, když hned v prvních dnes sametové revoluce zahájil svou činnost obnovovací výbor ČSSD. Málokdo dnes ví, že sídlil v prostorách nad Galerií Václava Špály na pražské Národní třídě a že zároveň s ním vznikali organizační skupiny obnovované strany ve městech napříč tehdejší republikou.

Vložte místo